Geneticky modifikované organizmy

Koexistence pěstování GMO s konvenčním a ekologickým zemědělstvím

Hlavná stránka Vzdelávanie Odborné články Koexistence pěstování GMO s konvenčním a ekologickým zemědělstvím

 

Současné dění kolem GMO je mimořádně rušné. Na rozdíl od předchozích let kdy se diskutovaly zejména otázky zdravotní a ekologické bezpečnosti (směrnice 2001/18/EC, 1830/2003/EC a 1829/2003/EC, zákon č.78/2004 Sb.), se pozornost obrací k praktickým otázkám komerčního využití GM plodin v zemědělství, výrobě potravin a krmiv.
V EU dominují otázky koexistence, tj.právní úpravy podmínek běžného konvenčního zemědělství, ekologického zemědělství (produkce biopotravin) a komerčního pěstování GM plodin a nakládání s GM produkty a potravinami. Vývoj diskuse je pod silným tlakem USA a několika dalších zemí (prostřednictvím WTO) kde je pěstování GM plodin nejvíce rozšířeno a které zaznamenaly značné ekonomické ztráty v důsledku faktického moratoria EU na pěstování GM plodin v letech 1998-2004 (71 % obyvatel EU odmítá GM potraviny a 95 % chce mít možnost volby).

Proč je vůbec nutné se koexistencí zabývat?


Přenos pylu z porostů GM plodin může ekonomicky ohrozit ekofarmy, které nesmí používat žádné GMO. Jestliže totiž kontrola zjistí, že bioprodukt obsahuje transgen, následuje sankce odepření vydání osvědčení na bioprodukt a kontaminovaný produkt může být prodán pouze jako konvenční a samozřejmě s nižší cenou (NR 2092/1991 upravující ekologické zemědělství dosud nepřipouští žádnou kontaminaci GMO) . V ČR navíc MZe ČR zahájí s postiženým farmářem správní řízení, jehož výsledkem může být pokuta až 50 tis.Kč (ale může to být i zrušení registrace a vrácení poskytnuté dotace).


Podobně může být postižen i konvenčně hospodařící farmář, který je např. smluvním dodavatelem produktů pro výrobu potravin pro obchodní řetězec, který deklaruje svým zákazníkům, že prodává pouze „GMO free" potraviny. V případě prokázané kontaminace postižený řetězec podá na farmáře žalobu o náhradu škody za poškození pověsti a finanční ztráty, protože v případě kontaminace nad stanovený limit (0,9 % příslušné složky) vzniká zákonná povinnost označit takový produkt jako GMO.
18.února 2004 se v Bruselu uskutečnilo hlasování a EU ukončilo moratorium na uvádění GMO do oběhu. O konfliktnosti situace svědčí zpráva The Guardien z 9.února 2004, že odpovědné úřady ve Walesu a v Skotsku odmitly udělit povolení k pěstování GM kukuřice, kterou chtěla vláda povolit a zablokovaly tak její pěstování i v Anglii.


Pozoruhodná je rovněž zpráva vycházející z oficiálních dat USDA (min.zemědělství USA), která uvádí, že v letech 1996-2003 došlo v USA v důsledku pěstování GM plodin k nárůstu spotřeby herbicidů. Příčinou je zaplevelování následných plodin GM plodinami rezistentními k některým herbicidům (Roundup, Liberty) a přenos rezistence na plevele

(viz www.biotech-info.net/technicalpaper6.html ). Zdá se tedy, že nebezpečí přenosu rezistence vůči pesticidům na které mnozí vědci poukazovali již před léty se stalo realitou.
Na domácí scéně ČR se pozornost veřejnosti a médií soustředila na projednávání návrhu nového zákona o GMO a zejména na zapsání první GM odrůdy na seznam pro uvádění do oběhu (pro běžné komerční pěstování). Jedná se o odrůdu kukuřice MON 810 s vneseným genem pro produkci Bt-toxinu proti zavíječi kukuřičnému. Rozhodnutí o zapsání této odrůdy na seznam pro uvádění do oběhu umožnilo zahájit registraci této odrůdy ÚKZUZ již v roce 2004. Registrační zkoušky (odrůdové pokusy) probíhají 3 - 4 roky a tak se očekávalo zakládání prvních komerčních porostů kukuřice MON 810 nejdříve v roce 2007 nebo 2008. Rozhodnutím komisaře Barnse o zapsání 18 odrůd kukuřice MON 810 do společného katalogu odrůd zemědělských plodin EU umožnilo jejich komerční pěstování již od roku 2005.
V současnosti se v EU posuzuje několik žádostí, které se týkají dovozu a zpracování GMO (kukuřice, řepka, brambory) a rovněž žádosti pro komerční pěstování (kukuřice). Za ČR se k žádostem vyjadřuje MŽP ČR.


Stranou pozornosti zůstává, že již od roku 2001 (viz www.env.cz) je do ČR povolen dovoz bobů RR sóji (Roundup-ready sója s odolností vůči tomuto herbicidu) k dalšímu zpracování (nikoli k pěstování). Všechny zákony upravující nakládání s GMO při uvádění do oběhu ukládají povinnost označovat produkty nebo výrobky obsahující GMO (zákon č.153/2000 Sb. a později č.78/2004 Sb.o GMO, zákon č.91/1996 Sb.o krmivech, zákon č.219/2003 Sb. o osivu a sadbě a vyhláška č.24/2001 Sb. o označování potravin). Vlastní kontrolu vykonávají GŘC, ČIŽP (do okamžiku kdy GMO ztratí schopnost rozmnožování), ÚKZUZ (krmiva a rozmnožovací materiál) a SZPI (potraviny). Formálně je tedy vše v pořádku.
Výsledky kontroly provedené odborem krmiv ÚKZUZ v roce 2002 (viz www.ukzuz.cz) prokázaly kvalitativní analýzou přítomnost GMO v 75 % odebraných vzorků sójových extrahovaných šrotů u výrobců krmiv přičemž ani jeden nedeklaroval obsah GMO. Dokonce i u kukuřice a řepky z domácí produkce byl jeden pozitivní nález a několik podezřelých vzorků (žádná GM kukuřice nebo řepka není povolena pro běžné pěstování nebo dovoz, viz www.env.cz ). Podle neoficiálních sdělení z MZe ČR a ČIŽP není známo jaké množství bobů RR sóji se skutečně doveze (v roce 2002 bylo dovezeno celkem 17 tis.tun a v roce 2003 12 tis.tun sójových bobů). Výsledky kontroly ÚKZUZ za rok 2003 prokázaly dva pozitivní vzorky kukuřice MON 810 (povolena do oběhu až v roce 2004). Je zřejmé, že většina dovozců a výrobců neplní povinnost označovat GMO a vystavují tak své odběratele nebezpečí postihu. Kromě toho se do ČR dováží neznámé množství GMO které nebyly povoleny pro uvádění do oběhu. ČIŽP již v několika případech uvalila sankce za neoznačování výrobků z RR sóji.
V ekologickém zemědělství je používání GMO zakázáno (pouze EU povoluje GMO vakciny ve veterinární péči). Kontrola v několika případech prokázala přítomnost GMO v nakoupených krmivech. Ekofarmám byla uvalena pokuta a odebráno osvědčení na produkty z postiženého chovu zvířat. Některé z z postižených ekofarem přitom měly ve smlouvě s výrobcem krmiva uvedeno, že dodávaná krmiva musí vyhovovat požadavkům zákona č.242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství.


Obdobně jako ekologičtí zemědělci jsou ovšem ohroženi všichni výrobci potravin a krmiv kde se GM sója a kukuřice a výrobky z nich pocházející používají (nesplnění povinnosti označovat přítomnost GMO podle výše citovaných zákonů). Další nebezpečí pak hrozí z nelegálního dovozu GMO (zejména extrahované šroty z bavlníku a řepky).
Většina obchodních řetězců reagovala na rezervovaný postoj spotřebitele ke GMO tím, že deklaruje svým zákazníkům, že jimi prodávané potraviny jsou tzv.GMO free (tento požadavek je samozřejmě zakotven ve smlouvách s dodavateli). Pokud dodavatel dodá výrobek s obsahem GMO a dojde k poškození pověsti dotčeného odběratele, lze očekávat soudní vymáhání náhrady za poškození pověsti na osobě, která to způsobila. To také může znamenat ekonomickou likvidaci takového subjektu.
V některých zemích EU spotřebitelé vyžadují, aby ani zvířata z nichž pochází potraviny které nakupují (maso, mléko, vejce atd.) nebyla krmena krmivy s obsahem GMO. Pokud tedy nedojde v ČR k radikálnímu obratu a všechny osoby které se účastní toku zpracování a distribuce surovin a výrobků GMO původu (v současnosti RR sóji) nebudou odpovědně plnit zákonnou povinnost o označování GMO, může to znamenat ztrátu exportních příležitostí a v konečném důsledku na tom proděláme jako daňoví poplatníci všichni.


Praxe nakládání s GMO (uvádění do oběhu) bude určena vývojem názorů v EU a od května 2004 je platná i v ČR. Komise EU vydala 23.července 2003 doporučení 2003/556/EC ke koexistenci GMO s konvenčním pěstováním běžných odrůd a ekologickým zemědělstvím s tím, že konkrétní pravidla koexistence si stanoví jednotlivé členské státy EU. Současná doporučení jsou založena na výsledcích setkání u kulatého stolu (duben 2003), jehož závěry, připravené skupinou zúčastněných vědců, jsou dostupné na internetové adrese :
http://ec.europa.eu/research/biosociety/index_en.htm


V současnosti probíhá v EU intenzívní hledání obecně přijatelného kompromisu a lze očekávat, že hlavní sporné otázky budou vyřešeny v tomto a v příštím roce (limit pro obsah nechtěné přítomnosti GMO pro konvenční produkty i bioprodukty, izolační vzdálenost porostů, ohlašovací povinnost pěstitelů GMO ex ante, náhrady za vzniklé škody při nechtěném opylení, označování GMO atd.).
Dánsko a Německo řeší podmínky koexistence formou zákona. Většina zemí však nebyla na urychlené zapsání odrůd kukuřice MN 810 dostatečně připravena. O rozdílnosti názorů a konfliktnosti situace svědčí zákaz pěstování GM plodin v Maďarsku a Polsku. V ČR je připravena novela zákona o zemědělství která zdá se uspokojivě řeší koexistenci, ovšem úprava platná pro rok 2005 je prakticky zcela neúčinná z hlediska ochrany zájmů zemědělců kteří nechtějí nebo nesmí pěstovat GM plodiny.


Autor:
Ing.Roman Rozsypal, CSc., poradca pre ekologické poľnohospodárstvo,

Ústav zemědelsko-potravinářských informací, Praha

Tlačiť
© 2006 - Odbor biologickej bezpečnosti, Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky